Ici là-bas (Evropa je tady i tam)

Slovo režisérky

Jsou to střípky života, které se rozletí, aby vyprávěly o malých bláznovstvích věčně hledajících postav: skrze nečekané vztahy, které poutají jedny k druhým a mohou být stejně skutečné jako vymyšlené, vyprávějí o lásce stejně jako o násilí. Malé či velké manipulace, každý má svou loutku a každý svůj vliv : kdo tahá za nitky?

Vše mistrně řídí malá Lili svýma drobnýma rukama a skrze ďábelskou hudbu tureckého houslisty řídí svět vstříc svým snům malé vietnamské tanečnice. Orientální melodie pak neodvratně uvede Rohiho do stavu melancholie, který mu nedovolí dál surově zacházet s malým Lucou. Snaží se z něj zas a znova vymámit těch pár drobků chleba schovaných v bundě, aby je mohl okamžitě zhltnout uprostřed nenasytných objetí.
Nejdřív tu kolem sebe všichni utkají síť absurdních nitek, která je neúprosně svírá a kvůli které ztrácí nit svých myšlenek Vše je tu záminkou k obelstění druhého.

Naštěstí ale místní anděl strážný nespí. Fred se svými velkými zrezavělými nůžkami a dobrými úmysly, avšak svázaný vlastními vnitřními protiklady, zkouší neobratně tnout do živého, rozetnout slavný gordický uzel. Vše zbytečně.

Dokonce i krásná Olga, celá v červeném, se melodií polské ukolébavky snaží uspat celý svět, aby svým hlasem a diatonickým akordeonem mohla v klidu rozmotat nit příběhu, onu Ariadninu nit. Je to jakýsi příběh o nitích či nitkách, chtělo by se říci, odehrávající se ve víru smíchu, velkých pošetilostí a malých nepravostí anebo naopak.
Ta vyprávění se ale přeci jen hodně podobají životu, skutečnému a krutému. Proto je třeba urovnat celý ten zběsilý propletenec a jeho nitě co nejrychleji nebo nejjednodušeji rozmotat. S lehkostí, která nahradí tíživost a snáze nás alespoň trochu smíří se světem, v němž jsme zase každý sám za sebe.

Ici et là-bas. ( Evropa je tady i tam.)
Christiane Véricel
16. září 2008


„ Na začátku je na scéně vždy(cky) jeden navíc. Navíc, protože je příliš malý, příliš velký, příliš dítě, příliš černý, příliš hudebník, příliš žena, příliš nepochopitelný, dost „příliš“ nějaký pro to, aby se ho skupina ostatních snažila vyloučit. Ti samí jej potom vezmou mezi sebe, hrají si s ním, využívají ho, celá skupina s ním manipuluje a nakonec se nechává sama manipulovat. Soubor Christiane Véricel, který zosobňuje všechny barvy a různorodost světa, nám tak nastavuje metaforické a poetické zrcadlo, a ačkoli odráží naše nejméně pěkné rysy, zcela jistě nezmešká příležitost, aby nás rozesmál všemi barvami smíchu.“

                                                        Vincent Raymond, Tribune de Lyon



Námět a režie : Christiane Véricel ; Herci a umělci souboru Image Aiguë : Rohi Ayadi, Franck Kayap, Frédéric Périgaud, Sandrine De Rosa, Buhran Taskiran, Servan Taskiran, Olga Konik ; dětští herci v alternacích : Luca D'Haussy, Armelle Bunos, Liliane Ly, Mbariki Mdahoma, Zina Mériouli, Maciej Pelka ; tanečnice : Violaine Véricel ; doprovod na akordeon v alternacích : Simon Leterrier, Tomasz Drabina ; hlavní technik: Bruno Corona.


Obsazení představení Ici là-bas (Evropa je tady i tam) se bude vyvíjet během turné v Praze a ve Stockholmu.


Koprodukce : Divadlo Les Célestins, Théâtre de Lyon, divadlo le Trident-Scène nationale de Cherbourg, Divadlo Le Théâtre des 2 Rives Regionální dramatické centrum Haute- Normandie. S podporou programu EuroGlobe Evropské komise.

Deux (Dva) haut Zitto!